Dříve samostatnou obec, dnes místní část Třebušína, nalezneme na křižovatce silniček ve svažité poloze při jihovýchodním úpatí Panny/Jungfrau (594 m n.m.), výrazného čedičového kužele s nepatrnými zbytky zdiva hradu ve vrcholové části.
Doložitelné zmínky o obci, jež existovala nepochybně mnohem dříve, pocházejí až z počátků husitství (1407). Osudy vsi jsou totiž úzce propojeny s hradem Pannou. Na ještě rozestavěný Žižkův hrad Kalich zaútočil na podzim roku 1421 Zikmund z Vartemberka a byl odražen. V těsné blízkosti Kalicha se proto rozhodl vybudovat hrad jména Panny Marie – Pannu. Posléze sevřel Kalich ze dvou stran, neboť nad Kotelicemi postavil ještě hrad Litýš. V roce 1423 však byl hrad Panna dobyt husity a začleněn do systému opevnění kolem Kalicha. Útokem litoměřických pak byl roku 1436 úplně rozvrácen. Existoval tedy necelých 16 roků. Na počátku 17. století patřilo zboží Radslavu staršímu Kinskému ze Vchynic a Tetova, po něm je zdědil Vilém Kinský. Následoval další majitel, svobodný pán de la Corona a později Karel z Ogilvi (oba sídlem na Zahořanech), který je prodal císařským statkům.
V roce 1830 stálo v Řepčicích 25 domů se 135 obyvateli, kteří se živili polařením, sadařstvím a pastvou dobytka. Menší význam mělo pěstování chmele. Rostoucí počet obyvatel se zastavil na čísle 270 koncem třetí čtvrtiny 19.století. Tento počet však zahrnuje i osadu Všeradiště (372 m n.m.), ležící na společném katastru, asi 1km jihozápadně od Řepčic. Později už počet stálých obyvatel jen klesal, před 2. světovou válkou plynule, po ní pak skokem na 102 v roce 1950. Koncem 20. století žilo v obou osadách mezi 40 až 50 lidmi.
Zástavba Řepčic je uspořádána kolem protáhlé obdélné návsi a podél rozbíhajících se komunikací. Tvoří ji velké výrazně obdélné, zděné i alespoň zčásti roubené či hrázděné domy, ale také menší domky či hmotově nedostatečné novostavby rekreačních objektů. Na návsi je čtvercová kaple (rekonstruovaná v roce 1994) s trojbokým závěrem a stanovou střechou; šestiboká zvonička je zakončena vysokým jehlanem s křížkem.
Řepčice se proslavili jako naleziště minerálu chabazitu (v lůmku v jihozápadním sousedství vsi).
Osada Všeradiště má stejnou historii s Řepčicemi. Drobné sídlo se rozprostírá podél silnice Třebušín-Rýdeč v mírném jihovýchodním svahu. Náznak malé návsi je při jihovýchodním okraji zástavby, kterou tu tvoří velké zděné patrové domy a stodoly zemědělských usedlostí. Jinde jsou stavby nižší, místy prořídlé po demolicích zchátralých objektů. Empírová kaple z poloviny 19. století byla zbořena.
