VÍTEJTE V TŘEBUŚÍNÉ,

    Třebušín je velice starobylou obcí, její vznik se datuje až do 12. století. O její historii toho však bohužel příliš nevíme, můžeme vám tak poskytnout pouze několik nejvýznamnějších údajů.
    Obec leží v západní části Českého středohoří s dominantou vrchu Kalich. Tento vrch je spojen s historií bývalého hradu, husitskými dějinami a s Janem Žižkou.
    Dnes je Třebušín úhlednou, poklidně žijící obcí, obklopenou krásnou přírodou, nabízející turistům řadu zajímavých míst ke shlédnutí ve svém okolí. Ať už je to již zmiňovaný vrch Kalich, na němž jsou k vidění zbytky Žižkova hradu, nebo národní přírodní rezervace, zřízená na nejvyšším bodu Verneřického středohoří Sedle, poskytuje Třebušín svým návštěvníkům možnost příjemně stráveného volného času.

ÚŘEDNÍ DESKA

     Elektronická Úřední deska, která vyhovuje dle zákona č. 500/2004 Sb.) Správnímu řádu a je shodná svým obsahem běžné Úřední desce.
    Najdete zde všechny platné dokumenty: Veřejné vyhlášky, Dokumenty Krajského úřadu Ústeckého kraje, Informace z Pozemkového fondu, Obecně platné vyhlášky, Usnesení obce, Rozhodnutí obce a jiné důležité informace.
    Současně upozorňujeme na 15 denní platnost dokumentu, v případě, že není stanoveno jinak. Po této platnosti se dokumenty (vydávané Obecním úřadem v Malečově) přesouvají do tzv. "Archivu dokumentů". Ostatní dokumenty se automaticky po době platnosti ruší.

KALICH, JAN ŽIŽKA A HUSITÉ

    Na místě původní tvrze si po jejím dobití v roce 1421 nechal Jan Žižka z Trocnova postavit hrad, který pojmenoval Kalich a podle kterého si také dal další přízvisko.
    Vstup do hradu byl chráněn dvěmi branami a okrouhlou veží, která spolu s hradbou kryla přístup do hradu proti mírnějšímu svahu.
    Se stavbou hradu se začalo kolem roku 1421. Ta probíhala ve spěchu, protože husité museli čelit útokům ze Saska a nepřátelským akcím Zikmunda z Vartemberka. Zdejší posádce velel pravděpodobně Žižkův bratr Jaroslav.
    Po smrti Jana Žižky v roce 1424 zůstal Kalich v držení husitů. Změnu nepřinesla ani prohraná bitva u Lipan. Hrad Kalich měl být podobně jako hrad Falkenberk na rozkaz císaře Zikmunda rozbořen, aby se nestal sídlem loupežníků. Nestalo se tak a koncem XV. století vystřídalo hrad několik majitelů, mimo jiných Vilém z Ilburka. Zprávy o hradu zmizely v XVI. století v souvislosti se ztrátou významu jeho další existence.

TURISTICKÉ ZAJÍMAVOSTI

Zámek Ploskovice, původně pravěké sídliště, se připomíná mimo jiné již počátkem 13. století v nejstarší souvislé české větě, jakou vůbec listiny našich archivů dochovaly, totiž v přípisku ke starému latinskému textu Zakládací listiny litoměřické kapituly. Od r. 1188 se stala majetkem řádu Johanitů, kteří si zde zřídili komendu. V r. 1496 zde došlo ke vzpouře poddaných, v níž proslul rytíř Dalibor z Kozojed. V r. 1663 koupil panství sasko - leuenburský vévoda Julius Jindřich a r. 1689 jej dědí jeho vnučka Anna Marie Františka, později velkovévodkyně toskánská. Ta zde nechala v letech 1720 - 1725 vybudovat zámek, jehož stavitelem byl patrně Octávio Broggio. V r. 1805 přecházejí Ploskovice do majetku toskánské větve Habsburků. V r. 1849 se celé ploskovické panství stává soukromým majetkem odstupivšího císaře Ferdinanda Habsburského, nebo-li posledního českého korunovaného krále Ferdinanda V. Dobrotivého. V rukou Habsburků byly Ploskovice až do r. 1918, kdy přecházejí do správy Československého státu.

Městská památková rezervace Úštěk, se rozkládá uprostřed romantické krajiny severních Čech mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Celé jeho okolí včetně řady stavitelských a historických pamětihodností s krásnou, dosud téměř nedotčenou přírodou, je častým cílem odpočinku a rekreace mnoha návštěvníků a turistů. Krajina kolem Úštěku je kopcovitá, s četnými lesy, kde je řada cyklostezek a rybníky, z nichž největší je Chmelař se 67 ha. Prostředí městské památkové rezervace je velkolepou kulisou každoročních trhů - jarmarků, které probíhají v historickém duchu a jsou velkým lákadlem pro řadu návštěvníků. Setkává se zde mnoho významných osobností zejména z oblasti kultury. Město pravidelně přitahuje filmaře, kteří se alespoň část zdejší atmosféry snaží přenést do svých děl tak, jako to v poslední době učinili tvůrci oscarového filmu Kolja nebo písničkového retro-filmu Rebelové.